Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem (§ 3, zákon 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích – v platném znění). Pro každou připojovanou nemovitost se zásadně zřizuje samostatná kanalizační přípojka. Výjimečně lze se souhlasem provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, jsou-li pro to technické nebo ekonomické důvody, nebo více domovních přípojek pro jednu nemovitost, jde-li o rozsáhlou nemovitost.
Vlastníkem kanalizační přípojky po účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. je ten, kdo na své náklady přípojku zřídil.
Realizaci oprav a údržby všech kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel (VHS Benešov) z provozních prostředků.Veřejným prostranstvím (v souladu se zákonem o obcích č. 128/2000 Sb. § 34 ) se rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Zřízení nové přípojky projednává a odsouhlasuje technické oddělení VHS Benešov. Kanalizační přípojky je možné zřizovat a povolovat pouze na zkolaudované kanalizační řady. Do oddílné kanalizační splaškové přípojky nesmí být svedeny srážkové vody ze zpevněných i nezpevněných ploch, střech, drenáží, přepady ze studen a odvodňování sklepních prostor, vypouštěny vody z bazénů, vody z mytí automobilů apod.
Domovní odpady z drtičů odpadů nelze vypouštět do kanalizace!!!
Kompletní projektová dokumentace musí obsahovat technickou zprávu, snímek pozemkové mapy, situaci 1:500 nebo větší měřítko, podélný profil.
Napojení kanalizační přípojky lze provést do příslušné kanalizační přípojkové odbočky, není-li tato vysazena při stavbě kanalizačního řadu, lze provést přípojku pomocí jádrového vrtání s použitím mechanické nebo nalepovací přípojkové odbočky. Napojení kanalizační přípojky do revizní kanalizační šachty lze provést pouze do šachty, která je k tomu uzpůsobena.
Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna (vsazení přípojky do vyříznutého otvoru a následné zapěnění nebo obetonování je zakázáno!!! ); zaústění přípojky proti toku vody v uliční stoce je nepřípustné.
Kanalizační přípojka musí být při souběhu a křížení uložena hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit vodoprávní úřad za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní.
Kanalizační přípojky budou navrhovány ze stejných materiálů jako kanalizační stoky.
DN přípojky je 150 mm v odůvodněných případech lze vybudovat přípojku DN 200.
Spádové poměry návrhu kanalizačních přípojek
Imin =
1 % pro DN 200
2 % pro DN 150
Imax =
40 % pro DN 200
40 % pro DN 150
Revizní kanalizační šachta musí být navržena na každé přípojce v provedení s otevřenou kynetou (otevřeným žlábkem), materiál beton, skruže DN 1000 nebo DN 800 případně plastové provedení s minimálním průměrem komínu DN 400.
Revizní kanalizační šachta musí být chráněna proti vniknutí podzemní a povrchové vody, odvětratelná a přístupná.
Realizace kanalizační přípojky:
Uvedení přípojky do provozu:
Fyzické zrušení kanalizační přípojky zajišťuje oprávněná firma se souhlasem provozovatele kanalizační sítě na náklady majitele přípojky. Zrušení se sestává z odpojení kanalizační přípojky a zaslepení přímo u řadu.
Při rekonstrukci přípojky se postupuje jako při budování nové přípojky. Je nutné nechat si vypracovat novou projektovou dokumentaci na přípojku a zaslat projektovou dokumentaci k odsouhlasení. Následně se může provézt fyzická rekonstrukce přípojky.
K bezprostřední ochraně kanalizačních řadů a pro ochranu okolních staveb před poškozením se vymezují ochranná pásma stanovená zákonem 274/2001 Sb..
V ochranném pásmu kanalizačního řadu lze provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup ke kanalizačnímu řadu nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazovat trvalé porosty, provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu, provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem provozovatele
(§ 23, zákon 274/2001Sb.).
Ochranné pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu.
Nejmenší dovolené vodorovné vzdálenosti při souběhu podzemních sítí (dle ČSN 73 6005):
| Druh sítí | Vzdálenost od vodovodní sítě a přípojky (m) |
| Silové kabely do: 1 kV | 0,40 |
| Silové kabely do: 10 kV | 0,40 |
| Silové kabely do: 35 kV | 0,40 |
| Silové kabely do: 220 kV | 0,40 |
| Sdělovací kabely | 0,40 |
| Plynovodní potrubí do: 0,005 PMa | 0,50 |
| Plynovodní potrubí do: 0,3 PMa | 0,50 |
| Vodovodní sítě a přípojky | 0,60 |
| Tepelné sítě | 1,00 |
| Kabelovody | 0,60 |
| Stokové sítě a kan. přípojky | 0,60 |
| Potrubní pošta | 0,50 |
| Kolektor | 0,60 |
| Koleje tramvajové dráhy | 1,00 |
Nejmenší dovolené svislé vzdálenosti při křížení podzemních sítí (dle ČSN 73 6005):
| Druh sítí | Vzdálenost od vodovodní sítě a přípojky (m) |
| Silové kabely do: 1 kV | 0,40/0,20 |
| Silové kabely do: 10 kV | 0,40/0,20 |
| Silové kabely do: 35 kV | 0,40/0,20 |
| Silové kabely do: 220 kV | 0,40 |
| Sdělovací kabely | 0,20 |
| Plynovodní potrubí do: 0,005 PMa | 0,15 |
| Plynovodní potrubí do: 0,3 PMa | 0,15 |
| Vodovodní sítě a přípojky | -,-- |
| Tepelné sítě | 0,20 |
| Kabelovody | 0,20 |
| Stokové sítě a kan. přípojky | 0,10 |
| Potrubní pošta | 0,20 |
| Kolektor | 0,20 |
| Koleje tramvajové dráhy | 1,50 |